vf kabely

Vyberte si:
koaxiál
dvoulinka

Koaxiální kabel

Koaxiální kabel je považován za nesymetrický vodič, protože jeho střední vodič a opletení mají každý jiný odpor proti zemi. Tyto kabely se dají zazdít do zdí a nevadí jim ani když kolem povede silové vedení 230V. Nejhorší koaxiály jsou takové, které mají opletení ve tvaru copu. Nejnovější technologie používá nástřik hliníku a několik vložených vodičů k zapájení do konektoru, tyto kabely mají nižší útlum.

Nejdůležitější vlastnosti kabelů:

1)      charakteristická impedance Zo je nezávislá na kmitočtu ale je dána geometrickými rozměry kabelu a druhem dielektrika:


d = průměr vnitřního vodiče
D = průměr opletení
e = konstanta použité izolace

Dnes převažuje výroba od 50W do 70W.

2)      Útlum kabelu se uvádí v dB/100m a zvyšuje se s frekvencí. Nejdokonalejší kabely mají útlum kolem 3 dB na kmitočtu kolem 1 GHz (satelitní rozvody)

3)      Zkracovací činitel k udává výrobce a pohybuje se mezi čísly 0,66 až 0,85. Ve vzduchoprázdnu (s malou chybou ve vzduchu je rychlost šíření vln 300 000 km/s, kdežto v kabelech je nižší. Zkracovací činitel je uváděn v obchodě na dotaz, případně je napsán k katalogu dodavatele.
např.: na frekvenci f=30MHz je l=10m ( vlnová délka – délka jedné vlny = 1/f ) avšak pro koaxiál s k=0,66 je l=6,6m.
Jednoduše řečeno pustíme-li do tohoto kabelu a vedle něj nějaký signál, a budeme ho měřit o 10m dál, tak určitý bod v signálu, který k nám dorazí vzduchem bude v kabelu teprve na 6,6m !!!

4)      Mechanický ohyb, je udáván výrobcem a je buď opakovatelný, nebo jednorázový (od několika cm do několika desítek cm)

Souměrný napájecí kabel - dvoulinka

Je to symetrický vodič. Je velice kvalitní, svým útlumem se vyrovnají těm nejlepším koaxiálům !!! Entericky je zjištěno, že útlum je:

Proti koaxiálu mají ale velkou nevýhodu a to tu, že se nemohou instalovat do zdí a trubek. A při přiblížení k vodivým předmětům je narušena jejich impedance a v místě přiblížení vzniká v kabelu odraz a část vln se začne vracet zpět k anténě. V takovémhle kabelu vznikají tzv. „stojaté vlny“, ty „ucpou“ kabel a znemožní značné části signálu aby prošel kabelem až k přijímači. Za bezpečnou vzdálenost kabelu od vodivých předmětů se považuje pětinásobek vzdálenosti vodičů od sebe v kabelu - D.

Charakteristická impedance je závislá na vzdálenosti vodičů = D a jejich průměru = d:

Obvykla impedance je kolem 300 W. I v těchto vedeních se síří elektromagnetické vlnění pomaleji než to co je kolem vodiče v prostoru, takže má zkracovací činitel 0,81 až 0,83.

Pokud chcete zlepšit svůj příjem televizních programů, použijte místo koaxiálu, případně dvoulinky tento speciální vodič. V technické hantýrce se mu říká „žebřík“. Skládá se ze dvou vodičů, které musí být rovnoběžné. K tomu je drží destičky (nakresleny žlutě) které jsou vyrobeny z materiálu s perfektními vf vlastnosti. Obvykle se používají destičky z plexiskla, nebo z tvrdého dřeva napuštěného nějakým lakem. Pokud tyto dráty od sebe umístíte dostatečně daleko, sníží se tím jejich útlum a vám se zlepší příjem, samozřejmě v blískosti takovýchto vodičů nesmí být žádné vodivé předměty (ústřední topení, hřebíky, nebo i stromy), ani jiná vedení. Jako bezpečná vzdálenost se považuje opět pětinásobek D, tedy vzdálenosti vodičů.

Zdeněk Novotný