ZPĚT

PANDA ELEKTRONIK

Znak projektu "Panda ELEKTRONIK"


Regulátor jasu síťové žárovky

Regulátor vychází ze známého zapojení s tranzistorem UJT (tranzistor s jedním přechodem), který byl nahrazen obvodem ze dvou křemíkových tranzistorů PNP a NPN.
Schéma zapojení regulátoru je dole na obrázku. V každé půlperiodě síťového napájecího napětí se kondenzátor C1 nabíjí tak dlouho, dokud jeho napětí nebude větší, než napětí na rezistoru R4. Když napětí na c1 překročí napětí na R4, začne přechodem emitor - báze tranzistoru T1 procházet proud. Tranzistory T1 a T2 se otevřou a kondenzátor c1 se vybije přes řídící elektrodu tyristoru TY1, který sepne proud do žárovky Z1. Protože tyristor propouští proud pouze jedním směrem, vede se střídavý proud ze sítě do tyristoru přes můstkový usměrňovač z diod D1 až D4. Změnou odporu potenciometru R1 se mění doba nabíjení kondenzátoru C1 a tím i úhel otevření tyristoru, čímž se ovládá jas žárovky Z1. Velikost potenciometru R1 jsem nechal podle původního schématu 100k, ale podle zkušeností vím, že pokud chcete regulovat jas žárovky od nuly, je dobré koupit potenciometr s hodnotou odporu asi 500k, nebo jako já, použít potenciometr 1M a paralelně k jeho krajním vývodům zapojit odpor 1M. Tím se jeho odpor snížil na polovinu a tedy 500k. Zapojení není vhodné pro indukční zátěž.
Regulátor byl postaven ze „šuplíkových“ zásob, ale fungoval spolehlivě na první zapojení. Kondenzátor C1 je fóliový s provozním ss napětím alespoň 100V, ale vyhoví i keramický. Rezistor R5 je pro zatížení minimálně 2 W, ostatní rezistory jsou běžné miniaturní.
Na typu polovodičových součástek zas tak moc nezáleží, já sám jsem použil tyristor KT110 (AGB ho prodává za 1Kč) a jako tranzistory jsem zapojil BC239 (T2) a BC337 (T1).

 


Zdeněk Novotný