Škola programování PIC 2.
Tak to by bylo pro začátek všechno, teď co vůbec budeme potřebovat.
Tak předně potřebujeme nějaké PC. Úplně stačí nějaké obyčejné na kterém běží DOS a má volný (a funkční) jeden sériový port pro připojení programátoru. Na něm budeme psát programy v běžném textovém editoru, výsledné soubory budeme poté programem MPASM převádět do souborů potřebných k programátoru a hlavně tedy ještě potřebujeme vlastní programátor. Dále je dobré mít na PC nějaký simulátor těchto procesorů, například jednoduchý, ale přehledný program PSIM. Všechny tyto programy samozřejmě najdete na tomto serveru.
A konečně se můžeme podívat
na to, co to vlastně procesor je a co umí.
Předně bych chtěl uvést, že procesor není žádná zázračná
součástka a že toho prakticky mnoho neumí. V podstatě umí
jen přesun dat (například mezi pamětí a výstupy) a základní
matematické operace. Ale má jednu velkou výhodu: Umí pracovat
samostatně, nezávisle na okolí. A to už běžné číslicové
obvody neumějí (vyjma časovačů). Co to znamená ? Například
to, že na jeden povel umí vykonat spoustu různých operací a
na další jich vykoná jinou spoustu, což by se s běžnými
klopnými obvody dělalo dost těžko.
Tak se na tento procesor podíváme
trochu podrobněji.
Všechny procesory PIC jsou typu RISC, tedy procesory s omezenou
instrukční sadou. To znamená, že je k dispozici pouze několik
málo příkazů (35), jejichž zpracování trvá pouze jeden (maximálně
dva) strojové takty a v paměti zabírají jen jedno slovo.
Jeden strojový takt je rychlost, se kterou procesor zpracovává
příkazy a odvíjí se od kmitočtu oscilátoru jeho vydělením
4. Je-li například použit krystal 4MHz, můžete si lehce spočíst,
že jeden takt trvá 1ms. Během tohoto jednoho taktu procesor
provádí jednu instrukci a zároveň připravuje následující.
Většina instrukcí proto trvá přesně jeden takt. Pouze některé
instrukce, které naruší plynulý běh programu (skokové
instrukce) trvají dva takty, protože procesor nevyužije připravenou
instrukci a musí načítat další.
Rozložení vývodů procesoru a základní technická data
Vlastní rozložení vývodů na procesoru je patrné z tohoto obrázku.
A s popisem:
RA0 - RA4 - vývody portu A (5)
RB0 - RB8 - vývody portu A (8)
MCLR - reset, stačí připojit přímo na +Ucc (procesor se
resetuje sám)
Vss - zem napájecího napětí
Vdd - plus napájecího napětí (2 - 6 V)
OSC1, OSC2 - vývody na připojení oscilátoru
Počet
instrukcí |
35 |
Velikost
programové paměti |
1024
slov |
Velikost
datové paměti RAM |
68
bytů |
Velikost
paměti EEPROM |
64
bytů |
Počet
I/O vývodů |
13 |
Počet
časovačů |
1 |
Velikost
zásobníku |
8
úrovní |
Typy
oscilátorů |
RC, XT, HS, LP |
Napájecí
napětí |
2
až 6 V |
Odebíraný
proud |
<
1uA – 2V standby 15uA – 2V, 32 kHz < 2mA – 5V, 4 MHz |
Zatížitelnost
portů |
20mA |
Další
vybavení |
Power-on
Reset Power-up Timer Oscilator Start-up Timer Watchdog Timer Code-protection SLEEP mode |
SPONZOR SERIÁLU:
Programátor
procesorů PIC 12xxx, 16xxx
Článek pochází
z adresy http://panda.unas.cz ZPĚT |
Zdeněk
Novotný |