Popis osciloskopické obrazovky

 

Základem je sklenářský výrobek ze kterého je vysán vzduch a pro dosažení ještě lepšího vakua se používá technika getru tj. spalování vf proudem.
Katoda je váleček na kterém jsou nanešeny kysličníky baria, případně stroncia, tedy materiálu který má vysokou emisní schopnost. Katoda je vyžhavena do rudého žáru, čímž se z ní začnou uvolňovat elektrony. Kolem katody se vytváří elektronový mrak. Wehneltův válec (elektronové dělo) má otvor, kterým jsou elektrony soustřeďovány do svazku a přitahovány kladným potenciálem první anody. Druhá anoda má ještě vyšší kladný potenciál a paprsek elektronů dále urychlí, jeho boční směr a úhel je diktován potenciály na vychylovacích deskách. Hlavní anoda s nejvyšším kladným napětím dá paprsku jeho konečnou rychlost. Paprsek dopadá na stínítko, které má vrstvu tvořenou luminofory. Jsou to chemické látky, které světélkují dopadne-li na ně proud elektronů. Zeleně – Orthokřemičitanzinečnatý – ZnSiO₄ , modře – Wolframan vápenatý – WOC , a jiné látky.
Mezi druhou a první anodou je rozdíl kladných potenciálů, takže v prostoru druhé anody se vytváří záporné pole. Jestliže tento rozdíl měníme například potenciometrem, můžeme paprsek zaostřovat. Svítivost neboli jas se mění potenciálem mezi katodou a první anodou. Po vyčerpání materiálu katody jas zeslábne natolik, že obrazovka je zničena.

Zdeněk Novotný