Audio BUS
Jedná se o zařízení schopné přenést až 8 zvukových kanálů jedním drátem + clock a napájení = 4 vodiče.
Na obrázku je vidět princip tohoto zařízení. V podstatě jde o synchronní řízení integrovaných přepínačů takovou rychlostí, že lidské ucho vnímá čistý zvuk (záznam výsledku je dole). To znamená, že na vodič nesoucí zvuk (dále jen A-BUS) se stále přepínají jednotlivé kanály 1-8. Chcete-li poté poslouchat některý z kanálů, stačí stejnou frekvencí přepínat další přepínač a na jeho výstupech, na malých „nabíjecích“ kondenzátorech, máte k dispozici všechny kanály. Použijí-li se k tomu navíc integrované obvody obsahující obousměrné analogové přepínače, nerozlišuje se nijak mezi vstupem nebo výstupem.
Takže trochu
podrobněji:
Základna
Na třetím obrázku je schéma zapojení základny. Ta obsahuje
oscilátor s 555, čítač 4024 a přepínač 4051 (ten zde není
nutný).
Oscilátor (IO1) kmitá asi na 200 kHz což znamená dostatečných asi 25 kHz na kanál. Kmitočet z výstupu je zesílen tranzistorem T1 a invertovaný se vede z kolektoru na hodinový vstup binárního čítače CMOS 4024 (IO2). Z kolektoru se také sníží přes Schottkyho a Zenerovu diodu a společně s rezistorem R7 vytváří hodinový signál s hodnotou 5V (log0) a 12V (log1) vedoucí se do sběrnice jako vodič s označením C-BUS. Tento signál se pak v jednotlivých pobočkách používá k řízení čítačů a tím k přepínání kanálů. Součástky D3, D4 a R5 slouží ke zkrácení cyklu čítače na maximální hodnotu „8“. Výstupy Q0, Q1 a Q2 čítače přepínají elektronický přepínač CMOS 4051 (IO3) na jehož vstupy X0 až X7 lze připojit libovolný zdroj NF signálu. Výstup přepínače – Y je napojen do sběrnice jako vodič A-BUS. Ke správné činnosti jednotlivých čítačů v pobočkách je ještě potřeba synchronizace. Tu zajišťují součástky R6 a T2 tím, že na vodič s hodinovým signálem s hodnotou 5 až 12 V přivedou impuls s hodnotou 0 V. Jak tedy vlastně vypadá signál na oněch vodičích je vidět na následujícím obrázku.
Pobočky
Na dalším obrázku je schéma zapojení jedné z poboček.
Jelikož se nerozlišuje mezi vstupní nebo výstupní, není to
ani zde nijak rozděleno.
Jak je vidět, pobočky jsou velice jednoduché. Hodinový signál se vede přímo na hodinový vstup čítače 4024 (IO1) řídícího i zde elektronický přepínač 4051. Pro oddělení synchronizace slouží součástky R1, R2 a T1. Trimrem se i zkusmo nastaví taková hodnota, aby na kolektoru tranzistoru a tím i na resetovacím vstupu čítače byla 0V, pouze při synchronizačním impulsu se zde musí objevit 12V. To se dá ale nastavit za provozu zkusmo. Čítač tedy řídí IO2 na jehož vývodech X0 až X7 jsou k dispozici jednotlivé kanály.
Vstup signálu:
Chcete-li si například na 1 kanálu přenášet naladěnou
stanici na rádiu, stačí propojit zem jeho výstupu se zemí
tohoto zařízení a signálový konec připojit přímo na
libovolný (v našem případě X0) vývod přepínače a to v libovolné
pobočce nebo přímo v základně.
Výstup signálu:
Pro poslech zvuku z jednotlivých kanálů stačí na vývody v opět
libovolné pobočce nebo přímo ústředně, X0 až X7 dát osmi
polohový přepínač a například následující zapojení
jednoduchého zesilovače (C1 je potřeba!).
Zkušební
záznam zvuku
(pořízen
mikrofonem položeném na krytu pobočky)
(80kB)
Článek pochází
z adresy http://panda.unas.cz ZPĚT |
Zdeněk
Novotný |