Automatické akumulátorové nabíječky
Automatické nabíječky akumulátorů mají některé výhody před nabíječkami s konstantním proudem. Můžeme nabíjet akumulátor podle pokynu výrobce, můžeme nabíjet malým proudem dlouhodobě, nebo velkým proudem pro rychlé nabíjení. U automatických nabíječek použijeme tu vlastnost olověných akumulátorů, že se jejich napětí během nabíjení zvětšuje o 20 až 30% nad jmenovité napětí. Po skončení nabíjení napětí dosáhne 2,6 až 2,7V na článek.
Celkový
popis:
Okamžik ukončení nabíjení nastavíme s připojeným plně
nabitým akumulátorem tak, že P1 nastavíme na minimální
odpor a otáčíme běžcem P2 tak dlouho, až na ampérmetru ručka
bude ukazovat nulový proud. Napětí na akumulátoru má být 14,5
až 15 V. Dioda D6 chrání akumulátor i nabíječku před připojením
s obrácenou polaritou (v tomto případě protéká diodou velký
proud, který přeruší pojistku Po2). Diody D1 až D4 i
tranzistor T2 umístíme na chladič, také tranzistor T1 opatříme
menším chladičem. R1 je vinut z odporového drátu o d = asi 1mm.
Transformátor vyhovuje asi na 100VA se sekundárním vinutím
pro 4 až 6 A (podle toho, jaký maximální proud chceme odebírat
pro nabíjení).
Nabíječka
I:
Na obr. 1. je automatická nabíječka pro olověný
akumulátor 12V. Při připojení akumulátoru k nabíječce má
mít P1 maximální odpor, nabíjecí proud je v tomto případě
nulový. Potom změníme nastavení P1 tak až proud dostoupí
žádané velikosti. Minimální odpor P1 dává maximální nabíjecí
proud, v tomto případě jsou tranzistory T1, T2 (Darlingtonovo
zapojení) plně otevřené. Při nabíjení se napětí akumulátoru
zvětšuje. Bude-li na běžci potenciometru P2 napětí větší
než je součet napětí mezi bází a emitorem T3 + otevírací
napětí diody D5, dosud uzavřený tranzistor T3 se bude otevírat
(tj. v závislosti na zvětšujícím se napětí na akumulátoru).
Když T3 již dostatečně vede, T1 a T2 se postupně uzavírají,
až se uzavrou úplně. Tím je nabíjení skončeno.
Nabíječka
II:
Na obr. 2. je tyristorová nabíječka olověných
akumulátorů. Střídavé napětí ze sekundárního vinutí
transformátoru usměrníme diodami D1 až D4, usměrněné napětí
se nevyhlazuje. Tyristor Ty vede tehdy, bude-li na jeho řídící
elektrodě napětí o 2 až 3 V větší než na katodě - na
kladném pólu akumulátoru. Tyristor se otevře při každé půlperiodě
napájecího napětí a povede, dokud se protékající proud ke
konci půl periody nezmenší pod "přídržný" proud.
Velikost otevíracího napětí tyristoru a tím i proud
tyristoru lze regulovat potenciometrem P1. S pokračujícím nabíjení
se zvětšuje napětí připojeného akumulátoru a nastává
okamžik, kdy se kondenzátor C nabije na napětí, při němž
začíná vést D6. Tento proud otevře dosud uzavřený tyristor
Ty2, tím se zmenší napětí na děliči R1, P1, R2 a tyristor
Ty1 se uzavírá, Nabíjecí proud se zmenšuje. Napětí akumulátoru
se nadále zvětšuje, tyristor Ty2 se dále otevírá a nastává
okamžik, kdy se proud Ty1 zmenší pod velikost "přídržného"
proudu - Tyristor Ty1 se zavře, Ty2 vede - nabíjení je ukončeno.
Režim nabíjení musíme nastavit při plně nabitém akumulátoru,
který má napětí asi 14,6 až 15 V. Potenciometr P1 nastavíme
na plný nabíjecí proud a P2 tak, aby proud neprotékal. Proud
Ty1 omezuje jen odpor vinutí transformátoru, proto použijeme
tyristor s dovoleným proudem 15A. Transformátor má umožňovat
na sekundární straně odběr proudu asi 6A. Tyristor Ty1 a
dioda D1 až D4 umístíme na chladič. Dioda D7 plní funkci
ochrany proti připojení akumulátoru s obrácenou polaritou.
Je výhodné do výstupní cesty zapojit ampérmetr.
Zdeněk Novotný